Statky broumovského typu jako architektonický fenomén
Obec Martínkovice (německy Märzdorf) leží asi 5 km jihovýchodním směrem od Broumova, v mírně zvlněné krajině. V současnosti zde žije 497 obyvatel.
Obec Martínkovice se rozkládá podél Martínovského potoka, který pramení v Broumovských stěnách. Nejvyšším bodem je vrchol v Broumovských stěnách v blízkosti Velké kupy (708 m n. m.) o nadmořské výšce 734 m. Nejnižší místo 375 m n. m. se nachází u soutoku Martínského potoka a řeky Stěnavy.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255, kdy se v souvislosti s obchodní stezkou z Broumova do Kladska hovoří o českých osadách; jednou z nich je Březnice, dnešní Martínkovice.
Král Přemysl Otakar I. povolal prostřednictvím opatů broumovského kláštera Martina (1253–1278) a Bavora (1290–1332) rolníky z Durynska a Flander, aby zde zakládali vesnice po vzoru vesnic německých. Podél potoka vznikala lánová (přípotoční) vesnice.
V roce 1677 jsou Martínkovice vedeny v urbáři jako druhá největší vesnice z 19 vesnic broumovského panství: žilo v nich 45 sedláků, 32 chalupníci a dávky, které odváděli, byly stejné jako dávky nejvýznamnější vesnice Broumovska Křinice. V Martínkovicích stál i velký panský dvůr s ovčínem pro 300 ovcí. V roce 1847 měla vesnice 1476 obyvatel.
Rok 1848 znamenal zrušení feudálního systému a nástup kapitalismu. Martínkovice získaly samosprávu a podléhaly přímo okresnímu úřadu v Broumově, nikoli vrchnostenskému.
V Martínkovice obdržely právo zpracování bavln. Zdejší tkalcovna na zpracování lnu byla přestavěna na zpracování bavlněného zboží. Byla založena i přadlácká škola. V letech 1888 až 1889 postavil továrník Moritz Schur tovární domy pro dělníky. Zaměstnával více než 600 lidí, kteří vyráběli jakostní a rozmanité bavlněné látky, např. se zde tkaly damašky, materiál na ubrusy a prostírání, později i hedvábí, používané ve druhé světové válce na výrobu padáků.
Nejvyšší počet obyvatel (1797) byl v obci Martínkovice dosažen v letech 1912–1913.
Partneři projektu
