V průběhu 17. století je uváděn název Banzdorf a počínaje 18. stoletím Barzdorf, současný Božanov. Ves je doložena „in originali“ až listinou z 15. března 1256, mocí které udělil opat Martin jmenovanému Bertoldovi právo osídlit zdejší lokalitu „sivam Policensem circa Bosanow et circa Stenawam“. V tzv. Hesseliově urbáři broumovského kláštera z roku 1677 lze nalézt kolorovaný pohled na zdejší ves a záznam o založení panské myslivny, zajišťující těžbu dřeva z okolních lesů. Tehdy stávalo v Božanově 51 selských statků v dědičném držení, 14 domů s polem a 3 mlýny, přičemž v čp. 1 se nacházela tzv. šolcovna (rychta).

V roce 1743 byl v obci vystavěn filiální kostel sv. Magdalény a v roce 1790 zde byla nově zřízena dřevěná školní budova.

V roce 1833 vykazoval Božanov 272 domů a 1660 obyvatel, o desetiletí později v roce 1843 evidoval stejný počet domů, ale více obyvatel – 1724. Tím patřila zdejší lokalita nejen mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství (druhá v pořadí za nedalekým Šonovem). Obyvatelstvo bylo převážně (cca 95 %) německé národnosti.
Prosperující obec si zároveň udržela zemědělský ráz i po zrušení poddanství v roce 1849. Nástupem průmyslu ve druhé polovině 19. století ale došlo k pozvolnému odlivu místní populace do nově se tvořících sousedních průmyslových aglomerací Broumova a Meziměstí i do vzdáleného zámoří (Chile).